Archetyp Vědmy
BOHYNĚ VĚDMA A STAŘENA (Hekaté, Kali, Cerridwen, Baba Jaga, Morana, La Loba, Zena Kostra, Cailleach)
Archetyp Vědmy je spojován s temnou Lunou v novoluni, zahalenou a neviditelnou. Je také zobrazována jako černá Madona nebo Bohynè s čarovným kotlíkem doprovázená hady, štíry, psy nebo černou pumou. Je to ona starodávná země sama, nejvzdálenější předkyně, samotná Bohyně smrti, tkadlena osudu.
Archetyp Bohyně Stařeny není určeny pouze věkem, ale především nabytou moudrosti. Fyziologicky se do náruče Vědmy a Stařeny dostáváme po menopauze, kdy se naše životodárná krev zvnitřňuje a zůstává v nás, aby vyživovala pouze nás.
Také se s energií Vědmy setkáváme vždy, když něco končí a něco nového začíná, ale my to ještě nevidíme, pouze tušíme. Samhain, novoluni, menstruace, narozeniny, stáří, menopauza, těžká životní období a změny jsou doménou Vědmy a Stařeny.
Právě čas menstruace a novoluní nás vyzývá k propojení sama se sebou a ponoru do vlastních hlubin. Právě u těchto ponorů do hlubin duše stojí často naše vnitřní Vědma a ponouká nás jít ještě o kousek dál, až na dřeň. Vědma je ta, která spouští restart v naší bytosti, očistu a proměnu tak, aby staré mohlo zaniknout a nové se připravit na vznik Vědma je nesmírná milovnice života v pravdě. Nebojí se jít za svým stínem, nebojí se hledět do temnoty a s pláčem, křikem, řevem, pátrat po kořenech bolesti, nepochopení a příčinách svých problémů. Je jako kouzelné zrcadlo. Vše odmítnuté a nežité s láskou vytahuje na světlo.
Archetyp Vědmy je krutý a soucitný zároveň. Je to konejšivá část v nás, která ví, jak voní peklo i nebesa. Je to archetyp učitelky a rádkyně, která umí nasměrovat i v dobách, kdy kolem hřmí bouře. Jejím velkým darem je schopnost soucitu, trpělivosti, bytí, čekání, aktivní kontemplace a ticha. Vytváření vize a směřování dalších kroků v životě pramenících ze spojení nevědomím. Do jejiho čarovného kotlíku patří intuice, přijetí, schopnost pouštět, odpouštět a rozeznat to, co mi ještě slouží, a to, co již nepotřebuji. Jaká je cesta k ní? Sestup. Mnoho žen potřebuje sestoupit, projít cestu temným lesem, jak ji známe z pohádek, aby dozrály v ženu a nechaly zemřít hodnou holčičku v sobě. Při těchto transformacích je s vámi právě Bohyně Vědma, Bohyně Stařena, Baba Jaga, divoká matka duše.
Dle kruhu čtyř směrů ji snadno zařadíte k poslední severní části kruhu, a to aspektu stáří, smrti a zimy.
Charakteristikou tohoto aspektu Bohyně Vědmy tedy je:
zima, noc, novoluní, sametová temnota, smrt a znovuzrození, ticho, završení, dokončení, napIňujíci samota a svoboda. Je to hojivé černé období, stejně jako je to panenské bílé a mateřské rudé. Černá je příslib moudrosti, barva hlíny, pralátky, místo mezi světy.
V měsíčním cyklu je to fáze menstruační, čas ticha, kontemplace a přitakání proměně. Je to období transformace, malá každoměsíční smrt a počátek znovuzrození. V čase menstruace a ve fázi Stařeny je žena nesmírně mocná, spojená s lůnem Matky Přírody, ze kterého se může v tento speciální čas nechat vyživovat. Pasivní a receptivní energie, která svoluje k tomu, co má být. Archetyp Vědmy a Stařeny přináší do života více snění, odpočinku, věštění, hlubokých ponorů do duše, přeměny a vizí. Vědma nás vždy přivádí na křižovatku života.
Text jsem převzala z knihy ŽENSKÉ RITUÁLY od Barbory Zemanové
Více o Cestě za ženskými archetypy zde.
